Hlavní zjištění zprávy:

82 % z 50 největších evropských výrobních a energetických firem uznává dopad své činnosti na přírodu.

Jen 16 % firem považuje biodiverzitu za téma finančně významné.

Řešení podporující přírodu mohou do roku 2030 vytvořit až 395 milionů pracovních míst a přinést 10 bilionů eur nové obchodní hodnoty.

Vzhledem k rostoucímu tlaku na udržitelnost se stále více firem snaží pochopit a integrovat dopady a závislosti svého podnikání na přírodních zdrojích. Biodiverzita přitom není pouze etickým nebo environmentálním tématem, ale klíčovým faktorem pro dlouhodobou odolnost a úspěch firem.

Pět kroků k odolnému podnikání

Aby mohly firmy efektivně reagovat na výzvy spojené s biodiverzitou a zároveň využít nové příležitosti, Sweco navrhuje pět konkrétních kroků, které pomáhají podnikům systematicky přistupovat k tématu biodiverzity:

• Poznejte své aktivity a hodnotové řetězce – transparentnost a zodpovědnost začíná u pochopení vlastního podnikání a jeho dopadů.
• Zmapujte své dopady a závislosti na přírodě – využijte nástroje jako ENCORE nebo GBS pro detailní analýzu vlivu vašich aktivit.
• Spolupracujte – zapojte dodavatele, veřejnost, místní samosprávy a neziskové organizace, protože ochrana přírody je kolektivní úkol.
• Řiďte rizika a využijte příležitosti – biodiverzita není překážkou, ale může být inovativním motorem podnikání.
• Přeměňte podnikání ve prospěch přírody – investujte do řešení, která obnovují a podporují přírodní ekosystémy a zároveň posilují vaši konkurenceschopnost.

Sweco a podpora biodiverzity v Česku

Sweco se dlouhodobě věnuje problematice biodiverzity a spolupracuje na řadě projektů se soukromým sektorem, státní správou i místními samosprávami. Díky těmto partnerstvím vznikají konkrétní studie a návrhy opatření, které pomáhají zlepšit stav krajiny, zadržovat vodu a podporovat rozmanitost přírody. Níže uvádíme několik příkladů, které ilustrují, jak lze vědecké poznatky a odbornou expertízu přetavit do konkrétních akcí.

Česká realita: Ztráta přírody má své náklady

Kůrovec a ztráty za 44 miliard Kč v jediném roce
České smrkové monokultury se ukázaly jako extrémně zranitelné – důsledkem byla největší kůrovcová kalamita v historii. Jen za rok 2020 byly škody vyčísleny na 1,7 miliardy eur (přes 44 miliard Kč). Celkové ekonomické dopady této krize ale dosahují násobně vyšších částek. Smíšené a přirozenější lesy přitom lépe odolávají extrémům počasí i škůdcům – a zároveň efektivněji zadržují vodu a ukládají uhlík.

Voda jako komodita i riziko pro průmysl
Dlouhodobé sucho a degradace půdy vedou v Česku ke ztrátě schopnosti krajiny zadržet vodu. Až 50 % srážek odtéká z krajiny příliš rychle. To ohrožuje vodní elektrárny, chlazení v teplárnách, ale i dostupnost vody pro průmysl. Právě mokřady, lužní lesy a smíšené ekosystémy mohou tyto dopady významně zmírnit.

Opatření v krajině: Když se věda, stát a byznys spojí

V Česku vznikl v posledních letech unikátní projekt, který ukazuje, jak může spolupráce vědců, státní správy a odborných firem přinášet konkrétní výsledky pro přírodu i lidi. Pod vedením Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a ve spolupráci se společností Sweco a dalšími partnery vznikla metodika pro efektivní plánování vodohospodářských opatření v krajině.

Cílem bylo hledat taková řešení, která nejen zlepší zadržování vody a zvýší odolnost vůči suchu, ale zároveň podpoří biodiverzitu a budou dlouhodobě udržitelná. Výstupem byly konkrétní návrhy opatření, hodnoticí rámce, doporučení pro správce toků a osmnáct odborných seminářů. Projekt ukazuje, že správně zvolená opatření v krajině nejsou jen technickou otázkou, ale příležitostí, jak přírodě vrátit prostor a zároveň čelit klimatickým rizikům.

 Praktický příklad: Mikroregion Dačicko

Jedním z příkladů, kde se teorie proměnila v konkrétní akci, je projekt „Zmírnění dopadu klimatických změn na území Mikroregionu Dačicko“. Ten zahrnoval návrh a realizaci 865 opatření na ploše 450,5 km² v 23 obcích.

Revitalizace vodních toků, obnova rybníků, nové nádrže i úpravy zemědělské a lesní půdy přispěly nejen ke zlepšení kvality a retence vody, ale vytvořily i nové biotopy pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Projekt realizovaný společností Sweco ukazuje, že systematické investice do krajiny mají smysl – pro adaptaci na klimatické změny i pro zachování přírodní rozmanitosti.

Závěr

Ztráta biodiverzity není jen hrozbou pro přírodu – je to společenské a ekonomické riziko, které se dotýká firem, samospráv i státu. Zároveň ale přináší obrovskou příležitost pro spolupráci, inovace a dlouhodobě udržitelný rozvoj.