Karel Hartig slaví 50 let ve Sweco
Karel Hartig je jedním z nejzkušenějších technologů čištění odpadních vod v České republice. Svoji celou kariéru zasvětil Sweco, respektive Hydroprojektu a podílel se na nespočtu projektů čistíren odpadních vod pro města a obce i pro průmyslové či zemědělské areály.
Dnes se řadí mezi služebně nejstarší zaměstnance v rámci celé skupiny Sweco. K jeho padesátiletému pracovnímu jubileu mu poblahopřál generální ředitel Jan Krejčík.
Co vás původně přivedlo k práci v oblasti čištění odpadních vod? Baví Vás práce stále stejně jako když jste začínal?
„Diplomovou práci na VŠCHT jsem dělal na čistírně odpadních vod v Olomouci. Obsluhoval jsem model ČOV, a to včetně provádění analytických rozborů a vyhodnocení výsledků měření. Moje práce byla součástí výzkumného úkolu Hydroprojektu, a tím jsem se seznámil se způsobem práce v Hydroprojektu. Styl práce, technické možnosti a další faktory se v průběhu let měnily a jsou špatně srovnatelné. To, že jsem stále zaměstnán u stejného podniku je neklamný důkaz toho, že mne práce stále baví.“
Jaký byl Váš první den v práci a v čem byl jiný než dnešní pracovní dny?
„Po dokončení VŠCHT jsem nastupoval po měsíci prázdnin rovnou do zaměstnání, abych umožnil bezproblémový provoz chemických laboratoří. Nemusel jsem na vojnu, měl jsem takzvanou „modrou knížku“.
Jak bylo v té době zvykem, inženýr se musel k vyšší pracovní pozici vypracovat. Jeden rok jsem pracoval jako laborant. Nebavilo mne to, ale v důsledku této praxe jsem obvykle schopen rozpoznat, které analytické výsledky jsou chybné, popř. ovlivněné nějakým dalším faktorem. Moje dnešní práce je úplně jiná. Využívám výsledky práce jiných lidí a laboratoří. Hlavním pracovním nástrojem je počítač a zdrojem informací moje informace, znalosti a zkušenosti. Jak říkám (promiňte) Matka příroda je svi** a zákon zachování hmoty a energie platí. Ne všichni tuto poučku však respektují.“
Jaké jsou nejvýraznější změny v technologiích čištění odpadních vod, které jste zažil během své 50leté kariéry?
„Jednoduše velké. Na začátku mé profesní kariéry se z odpadní vody odstraňovalo pouze organické znečištění, které bylo charakterizováno parametry BSK5 a NL. Parametr CHSK byl považován pouze za doplňkový. Postupem času začal být kladen důraz na nutrienty, dusík a fosfor. Nejprve byly změny technologie čištění odpadní vody zaměřeny na oxidaci amoniaku, protože amoniak je významně toxičtější pro ryby a než ostatní formy dusíku.
Později, s ohledem na eutrofizaci vod a rozvoj sinic, byla technologie čištění odpadních vod zaměřena na odstraňování dusíku a fosforu z odpadní vody. Se vstupem do Evropské Unie začala být naše legislativa výrazně ovlivněna legislativou EU. V současné době navíc přichází požadavky na kvartérní čištění, kde se z odpadní vody navíc odstraňují různé organické polutanty, mimo jiné rezidua antibiotik.
V důsledku své praxe, kdy jsem byl postupně zaměřen na čištění průmyslových odpadních vod, minimalizaci dopadu zemědělského znečištění z kejdy prasat a hovězího dobytka na životní prostředí a v neposlední řadě na čištění splaškových odpadních vod, jsem schopen tento vývoj dobře posoudit. Vývoj zemědělských čistíren, které zahrnovaly především vyhnívání kejdy hospodářských zvířat mne přivedly k současné práci na kalovém hospodářství ČOV, které obvykle zahrnují vyhnívání kalu, produkci a zpracování bioplynu, solární, nebo nízkoteplotní sušení odvodnění kalu. Energetika celé ČOV je v současnosti jedním z nejvíce diskutovaných problémů.“
Jak jste se udržoval na špici ve svém oboru po tak dlouhou dobu? Jaké zdroje jste využíval pro vzdělávání a rozvoj?
„Toto je složitá otázka. Základem je přístup k informacím a osobní obětavost. Osobní rozvoj vždy znamená práci navíc. Důležitá je spolupráce s vysokými školami a dodavatelskými firmami, které mají vlastní vývoj zařízení. Spolupracoval jsem na několika úkolech technického rozvoje. Vždy jsem propagoval úzkou spolupráci výzkumné základny (vysoké školy) a praxe.
Praxi pak charakterizuje spolupráce dodavatelské firmy a projekční organizace. Tím se nejrychleji dostávají pokroková řešení do praxe. Formou přednášek a účastí na konferencích lze získat částečný přehled o problematice, která je řešená v jiných organizacích. Účast na konferencích jsem nikdy nebral jako odměnu, v drtivé většině případů byla moje účast podmíněna prezentací vlastní práce.“
Máte nějakou radu pro mladé technology či studenty, kteří začínají působit v této oblasti?
„Trpělivost, pokoru, postupné sbírání zkušeností. Důležitý je vlastní názor na řešenou problematiku. Základem jsou vždy vlastní výpočty, a tudíž není vhodné bezhlavě přebírat řešení jiných, i když je to obvykle pohodlné. Počáteční neúspěchy mohou nastat, ale člověk se nesmí nechat odradit. Nejbližší pomocnou ruku najdeš na konci svého ramene. Využívání zkušeností kolegů s delší praxí je vždy žádoucí.“
Co považujete za svůj největší profesní úspěch?
„Těžko se nalezne největší profesní úspěch. Za významný úspěch lze považovat dokončení vývoje a následné realizace anaerobně-aerobních čistíren odpadních vod z cukrovarů. Moje spolupráce na této problematice byla oceněna titulem „Nejlepší pracovník cukrovarnického průmyslu“, což se mi v Hydroprojektu nikdy nepodařilo.
Z období, kdy jsem se zabýval čistírnami průmyslových odpadních vod, považuji za úspěch návrh a následnou realizaci dvou biologických ČOV uvnitř závodu Spolchemie Ústí nad Labem. Návrh biologické ČOV pro Synthesii Semtín jsem předem ověřoval několikaletým provozem poloprovozního modelu. Od doby, kdy mým hlavním zaměřením je čištění splaškových odpadních vod, svojí důležitostí jednoznačně vyčuhuje technologický návrh „Nové vodní linky“ a návrh rekonstrukce „Stávající vodní linky“. NVL je již několik let v provozu, rekonstrukce SVL bude v řádu několika měsíců zahájena. V oblasti kalového hospodářství za úspěch považuji návrh rekonstrukce kalového hospodářství pro ČOV Brno. Návrh rekonstrukce zahrnuje anaerobní stabilizaci kalu, jeho odvodnění a sušení. Úsušky o požadované kvalitě jsou pak spalovány v cementářské peci, což je krásný případ oběhového hospodářství. Technologický návrh sušárny pro ČOV Šumperk byl již realizovaný.
Samostatnou kapitolu pak tvoří práce v zahraničí, které byly převážně hrazené z finančních zdrojů EBRD. Oblastí našeho zájmu byly postsovětské republiky a Balkán. Znalosti ve vědecko technické oblasti byly oceněny skutečností, že jsem byl 2 x pověřen vypracováním oponentního posudku habilitační práce k získání titulu docent na vysoké škole. Oponentské posudky na doktorské práce (PhD) již ani nepočítám. V minulém volebním období jsem byl členem „Pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku na MHMP“, kde jsem byl expertem se zaměřením na kalovou problematiku.“
Na co se v následujícím roce nejvíce těšíte?
„Pokud zdraví dovolí, tak bych chtěl navrhnout kalové hospodářství pro ÚČOV Praha, což by bylo hezké završení mojí účasti na řešení problematiky čištění odpadních vod pro Prahu.“